Čím žije Tábor | Starosta města Štěpán Pavlík přibližuje aktuální témata a jejich řešení
Čím žije Tábor
Starosta města Štěpán Pavlík přibližuje aktuální témata a jejich řešení
Ve svém úvodním slovu na webu charakterizuje starosta Štěpán
Pavlík 33tisícové město Tábor jako vzájemné a unikátní propojení historie
a současnosti, přírody i památek, kultury i sportu, klidu i aktivního
života. Co ale toto centrum dopravního, hospodářského a kulturního
regionu aktuálně řeší a jak se zde žije, na to starosta Pavlík odpověděl
v následujícím rozhovoru.
Jak se změnilo vaše město kvůli covidu a s příchodem uprchlíků
z válkou zasažené Ukrajiny?
Snad ne výrazně a dlouhodobě. Alespoň na první pohled. Dlouho
v některých lidech mohou přetrvávat traumata, a to z různých
důvodů. Ty škody na duši mohou být na delší čas. Ale každá stinná
zkušenost může přinést poučení, někdy i posilu na další cestě nesení
životního údělu. Jsem hrdý na lidi v Táboře, jak tyhle celosvětové rány
osudu zvládli. Ale další konotace to s sebou ponese dále, jako jsou
inflace a zdražování energií, v tom chceme být občanům po ruce.
Aktuálně obce a města zapojují ukrajinské dětí do ZŠ a MŠ? Jak
to řešíte v Táboře?
Díky vedení škol a školek, ale taky různých dobrovolníků a vedoucích
kroužků soudím, že bezproblémově. Kapacity máme, a hlavně
nejsme v úplně v nejvytíženějších spádových oblastech, jako jsou ta
největší města. Oceňuji solidární přístup, který všude v zemi (až
na výjimky) lidé k přicházejícím projevovali. Objevoval se i mezi
dětmi, které se snažily svým novým ukrajinským spolužákům věnovat,
být tu pro ně při poznávání nového prostředí. Symbolický byl případ
v jedné třídě, kde si ukrajinskou dívku přicházející do čtvrté třídy
vedle sebe posadila už několik let ve městě žijící ruská holčička.
Pokud hovoříme o školství, jak vypadá nová strategie jeho rozvoje
ve vašem městě, kterou jste chystali se spolkem EDUin?
Řekl bych, že velmi dobře. Neoplývá odbornými frázemi
vystřiženými z přípravy lektora na nějaké školení. Chtěl bych poděkovat
celému týmu kolem EDUinu, protože to vzal opravdu z gruntu
a podíval se na situace kolem školství i volnočasových aktivit ve
městě a okolí opravdu podrobně. A hlavně navrhuje konkrétní věci.
Ty může v podobě jednotlivých popsaných cílů uchopit příští vedení
města dle své úvahy a uvést v život. Mám radost, že to mělo smysl, ale
hlavní teď bude případné uvedení dobrých motivů do praxe.
Letní turistická sezóna už začala. Jak jste se na ni připravili?
Samozřejmě máme na turistickou sezónu přichystanou pestrou
nabídku. Kromě genia loci a kvalitní gastronomie jsou to výjimečně
kulturní akce. K výročí 530 let údolní nádrže Jordán pořádáme na
jeho břehu v poslední školní den symfonický koncert Pocta Jordánu
s Novosvětskou symfonií, neboť ta vzdává hold Americe, která byla
objevena ve stejném roce, kdy byl založen Jordán. Dále 16. července
bude na Žižkově náměstí koncert Jazzový Tábor a už pojedenácté se
začátkem srpna bude konat jedinečná přehlídka Komedianti v ulicích,
kdy divák přímo v uličkách města a na pláccích a náměstích může
spatřit představení špičkových divadelních umělců z tuzemska
i zahraničí. Co u nás už pár covidových let řešíme, je situace ohledně parkování,
protože lidé cestovali hlavně v tuzemsku. Ta je dlouhodobě v centru nevalná,
protože historický střed Tábora stojí na skalním ostrohu a moc prostorových možností
nemáme. Snažíme se to řešit přípravou podzemního parkování.
Na starém městě se však také hojně trvale bydlí, takže musíme vybalancovat
zájmy místních a turistů. Snažíme se tedy pečlivě informovat, že centrum
je obytná zóna, že lze parkovat pouze na vyhrazených místech, že kapacity jsou omezené.
Lepší je úplně do centra nevjíždět a dojít to z parkovacího domu nebo
z některé ze záchytných ploch, případně dojet MHD. Lidé to stejně
většinou zkusí, vjedou až na náměstí, chvíli krouží a pak roztrpčení
hledají místo vně historického centra. Úplný zákaz vjezdu se nám
zatím nezdá vhodné použít, protože návštěvníci města jsou pro centrum
důležití a mimo úplné sezónní špičky se najít místo dá.
Jak ve městě řešíte dopravu, včetně už zmíněných parkovacích míst?
To je těžká kapitola. Když se podíváte na ortofoto mapu Tábora,
uvidíte to úzké hrdlo mezi hrází Jordánu a řekou Lužnicí. Tudy musí
projet zásadní obslužná doprava skrze centrum, když ve městě něco
potřebujete vyřídit. Proto byla důležitá oprava Budějovické ulice, která
je hlavní vnitroměstskou tepnou a která byla loni završena. Nemůže
se do ní kvůli její šíři vejít vícero funkcí, jako třeba dostatečné parkování,
obchodní bulvár, cyklotrasy, masivnější vegetace. Musí tudy
především projet doprava včetně autobusů a také se tu hustě bydlí.
Proto byly během čtyř stavebních sezón vyměněny hlavně všechny
podzemní sítě, opraveny povrchy a vysazeny nové stromy a trvalky,
kde to jen ještě bylo možné. Hlavní propojky a obchvaty
řešíme s jejich investorem, tedy státem či krajem. Po mnoha letech
svítá reálná šance započít stavbu jižního obchvatu města, tzv. Tesco-
Slapy, Jihočeský kraj dává přípravě potřebnou dynamiku a začít by
se mohlo v roce 2024. Nutné je vybudovat k dokončenému jižnímu
napojení průmyslové zóny severní část, která by odvedla kamiony
z příměstské části Čekanice. Pro největší táborské sídliště nad Lužnicí
chystáme na příští rok stavbu parkovacího domu o 250 místech.
Další parkovací kapacity musí vzniknout u vlakového a autobusového
nádraží, kde se chystá návrh nového řešení celého Husova
náměstí. U této položené otázky je témat tolik, že vydají na samostatný
plán, který chystáme přehledně popsat i do volebních materiálů.
Jak hospodaříte v časech výrazného nárůstu cen? Odráží se situace na chystaných investicích?
Zatím se rozpočet drží dobře. Je stabilní a po léta dobře vedený,
obezřetně stavěný. Zatím pokryl příspěvkovým organizacím i nárůst
energií, žádná investice naštěstí nemusela být zrušena či pozastavena.
Ty chystané samozřejmě pečlivě posuzujeme a diskutujeme, ale to
se tady na radnici dělo v posledních třech volebních obdobích stále,
takže jen jsme k tomu přidali ještě větší špetku odpovědnosti.
Letos končí druhá finančně nejvýznamnější investice v dějinách
města, tedy Centrum pro seniory. Můžete nám význam této investice přiblížit?
Centrum bylo předáno do zkušebního provozu začátkem června.
Šlo opravdu o mimořádnou chvíli, jelikož byl završen proces rozprostírající
se do tří funkčních období vedení radnice. Nejprve vysoutěžit
studii, pak projektové fáze, do toho neustálé diskuze o kapacitě i ceně
za lůžko. Nakonec čas dal preciznímu postupu za pravdu vznikem architektonicky
cenné stavby s vysokou úrovní své náplně. Má 45 lůžek Alzheimer centra a 25 míst v domě
s pečovatelskou službou, k tomu kanceláře sedmi prospěšných
neziskových organizací, kapacitní prádelnu a vývařovnu. Venku prostornou
piazzetu a zelenou zahradu, vedle parkovací místa. Vše dostupné
kousek od centra, pár kroků od zastávky MHD a v prostoru tzv.
zdravotnického kampusu na jednom místě s nemocnicí, G centrem a ordinacemi
zubařů a praktiků.
V soutěži Zlatý erb o nejlepší webové stránky města jste získali
nejvyšší hodnocení. Jak se vám daří ulehčovat život občanům při
komunikaci s úřadem?
Jak se dá, je to základní úloha veřejné instituce našeho typu. Říká
se, že dobře postavené webové stránky eliminují počet návštěv
na úřadě a telefonických dotazů. V dobře nastavené elektronické komunikaci
s úřady je velká budoucnost, může to být pro obyvatele
nebývale komfortní. Komunikaci se snažíme vypilovat i dobrou prací
našeho mediálního koordinátora a také denní ochotou nás samotných,
myslím politiků a úředníků. Pokud hovoříme o úspěchu,
v anketě Alej roku Klokotská alej obdržela nejvíce hlasů napříč
republikou.
Co jako město děláte pro modrozelenou infrastrukturu?
Je to priorita naší koalice a bude si myslím i nadále, ať bude složení
vedení radnice jakékoli. Ono to bez kvalitních opatření v této oblasti ani
v budoucnu jinak nepůjde. Zaměřujeme se na ni hlavně při přípravě
výstavby nové obytné čtvrti Dvorce pro 2000 obyvatel na 10 hektarovém
území bývalých kasáren Jana Žižky, ale třeba také při opravě obyčejného
parkoviště před plaveckým areálem. Zeleň, závlaha, rozumný
poměr vody ve městě jsou hodnoty, kterými bude chtít disponovat
každé město.
Blíží se zářijové komunální volby, do nichž budete kandidovat. Co
se vám podle vás za uplynulé volební období jako starostovi
podařilo? A jaké jsou vaše vize?
Povedlo se dotáhnout několik let připravované velké stavby,
jako je oprava bazénu, stavba sportovní haly, nové Centrum
pro seniory, oprava Budějovické ulice. Nesmírně si cením stabi –
lity ve městě v období covidové a válečné krize. Stěžejní je také,
že mezilidské klima ve městě je vyvážené, jak generačně, tak
zájmově či profesně. Definice vizí je na mnoha stránkový
volební program, který pokaždé před volbami připravujeme,
i když ho možná málokdo čte. Ale je platné si věci podrobně popsat,
protože si jednak za nimi člověk více stojí a pak také co je psáno, to
je dáno a lépe se to lidem také kontroluje. Točí se okolo těchto sedmi
hlavních tezí: Správná dopravní a parkovací řešení. Chytrá, levná,
lokální výroba tepla a likvidace odpadu. Kvalitní a dostupné bydlení
dle moderních trendů. Školy 21. století, živá kultura s myšlenkovým
přesahem, udržitelný cestovní ruch. Bezpečnost, ohleduplnost,
solidarita. Zdravé životní prostředí a přehledná podpora sportování.
Rozvoj v příměstských částech i na sídlišti Nad Lužnicí.
Prozraďte nám, čím jsou vám město Tábor a jeho obyvatelé
blízcí?
Asi svou tolerancí, smyslem pro solidaritu, empatií, kreativitou,
prostě jejich pozitivní energií pro úspěšné město. Takový byl také
slogan našeho hnutí Tábor 2020.
A jaké jsou vaše záliby a hobby?
Muzika, lyžování, hory, kvalitní kultura, dobrá parta lidí.
A otázka na závěr, co byste si jako starosta přál?
Aby se lidi zkusili překonat a byli laskavější, i když jim to
třeba náturou nejde anebo prožívají něco temnějšího. Za tu vzájemnou
vlídnost nic nedají a pro soužití lidí je to každodenní šance udělat si
hezčí den. Možná je to naivní, ale i taková přání bývají.
Milan Mostýn
Štěpán Pavlík
Po maturitě na táborském gymnáziu vystudoval stavební fakultu pražské ČVUT. Po několika letech v
táborském a pražském projekčním ateliéru získal autorizaci v oboru pozemních staveb a založil vlastní
architektonické studio. Projektování a stavitelství se věnoval od roku 1996 až do roku 2018, kdy byl
zvolen starostou města Tábor. Předchozí čtyři roky byl zastupitelem. Má silný vztah ke kultuře,
působil v několika kapelách, v divadelním a filmovém spolku, v občanském sdružení. Na
pořadatelském kontě má řadu filmových přehlídek, koncertů a kulturních dnů. S manželkou Petrou
mají dvě děti.
